Fenomén Zombie

Zombie. Jdou poznat na první pohled. Většinou výrazně kulhají, ještě radši se plazí po zemi. Jejich zásadní problém s pletí by nedokázala vyřešit ani ta nejšikovnější AVON lady. V pokročilých stádiích kůže (spolu s dalšími částmi těla) odpadá, někdy je možné spatřit obnažené kosti. Na lidi s oblibou cení zuby, což platí především u jedinců, jejichž rty už dávno uhnily či odpadly. Moc toho nenamluví, místo slov vydávají všemožné dávivé zvuky, skřeky, sem tam zavrčí, občas chrochtají. Všechny zombie spojuje touha po lidském mase, nepohrdnou ani mozkem. Může mi někdo vysvětlit, proč jsou tihle zhovadilci tak oblíbení?

Upíři a vlkodlaci byli oblíbení především u puberťáků, což by se dalo svést na krizi identity. Zoufalá snaha v někom se najít, stát se plnohodnotnou osobností, získat jistotu. Filmy typu Twilight nabízely přitažlivou alternativu k běžným stereotypům, které se objevovaly např. v hudbě. Místo „gangsta” hoperů, ostrých metláků a proděravělých pankáčů se tak po ulicích trousila pobledlá individua s Edwardem (hlavní postava Twilight) na černém vytahaném tričku. Snad už téhle době odzvonilo.

S takovým zombíkem je to ale složitější. Nikdo netouží být smradlavou ohnilou mrtvolou. Proč jsou tedy tak oblíbení? Jejich role se od upírů a vlkodlaků zásadně odlišuje. Nedávají lidem možnost vcítit se, jsou tu naopak proto, aby se vůči nim lidé mohli vymezit. K čemu je to dobré? Souvisí to s jednou velice populární fantazijní představou – život v postapokalyptickém světě.

Postapokalyptické světy nejsou žádnou novinkou. Kniha Svědectví od Stephena Kinga z tohoto námětu těžila už v roce 1978, mnoho dalších knih na podobné téma se určitě urodilo i dávno před tím. Kingovi však byli zombíci naprosto u zadku, v sáhodlouhém románu si bez nich poradil docela dobře. Nemrtvé potvory se ve zpustošených světech objevují až později. Když se nad tím zamyslíme, perfektně se do nich hodí. Početné skupiny ohavných bezmozků vytvářejí skvělé kulisy pro příběh, v němž hraje hlavní roli člověk.

Posedlost takovým scénářem může někdy přerůst ve slušnou fóbii. Mezi námi se pohybují tzv. preppeři. Tito lidé se ve svém volném čase připravují na apokalypsu, přičemž se snaží zahrnout všechny možné i nemožné scénáře – jaderná válka, dlouhodobé výpadky elektrického proudu, živelné katastrofy apod. Mezi ty nepravděpodobné lze pak zařadit invazi zombíků. Nesmějte se, i na to se někteří z nich připravují. Jak takového preppera poznáte? Třeba podle nákupního košíku. Když jde pro sůl, cukr nebo mouku, bere dvanáct balíků od každého. Jeho oblíbeným místem v Tescu jsou regály s konzervami (obsah konzervy není důležitý, zásadní je datum spotřeby), zbytek pozornosti pak věnuje instantním pokrmům. Když se ocitnete u preppera na návštěvě, všimnete si, že si nemáte kam sednout, protože celý prostor vyplňují balíky s moukou. Byt připomíná spíše malý krámek vietnamského obchodníka. Prepper je také hodně vyčerpaný, protože po nocích hloubí ve špajzce protiatomový kryt. Spí převážně v práci, doma na postel nezbylo místo (ano, tušíte správně – balíky s moukou). Není to lehký život. Takoví lidé ale opravdu existují. Je to nakonec spíš smutné. Vzdali se přítomnosti ve strachu z budoucího. Život bez jakékoliv perspektivy, jen čekání na konec.

No a proč se lidem zamlouvají zrovna zombíci? Protože jsou to neschopní tupci, kterým se může postavit kdokoliv. Mozek jim z hlavy dávno vytekl, takže ani pro méně mentálně zdatné jedince není těžké je přechytračit. Skřípání v kolenou během chůze poukazuje na pokročilou artrózu, což z nich v podstatě dělá invalidy. Ti chudáci by správně měli chodit o berlích, takže není problém mrtváčkům utéct. Člověk se pomalu ani nezapotí. Nejsou schopní používat žádné zbraně, svou oběť pouze ošmatlávají špinavými prackami. Kde je skakra ta hrozba? Člověk si musí dát akorát pozor, aby ho nebožtík moc neožužlal, což by ho mohlo proměnit ve stejného chudáka.

State Of Decay, Red Dead Redemption: Undead Nightmare, Day Z, Walking Dead, Dead Rising, Left For Dead, The Last Of Us, Plants vs. Zombies, Zombie mód v Call Of Duty, Resident Evil, Dying Light, Dead Island. Jen malý výcuc z her poslední doby. Nebylo těch zombíků už dost? Vystřídá někdo chudáky mrtváčky, aby mohli konečně odejít na zasloužený odpočinek? Doufám, že se tak brzy stane.

Jakub Štěpánek

Na světě pobíhám přibližně 27 let. Už jako malý kluk jsem se nemohl odtrhnout od konzolí a počítačů. Hry mě stále nepřestávají fascinovat, nejraději mám open-world tituly a kooperativní akce.

WP-Backgrounds Lite by InoPlugs Web Design and Juwelier Schönmann 1010 Wien

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte ...

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Zavřít