Když hra přestává být hrou

Doby, kdy hráči hltali každou cutscénu, intro a filmečky podobného rázu jsou pryč. Filmové prvky se ve videohrách dobře zabydlely, staly se samozřejmostí, standardním obsahem každé druhé hry. Co se ale stane, když důraz na filmovost překročí jisté hranice?

Mezi obviněné patří např. hry od studia Telltale games, jehož samotný název napovídá, že jim jde v první řadě o vyprávění příběhů. The Wolf Among Us, The Walking Dead, Tales From The Borderlands, Game Of Thrones nebo připravovaný Mincraft: Story Mode. Všechny hry používají stejné herní mechanismy, spočívající především v nutnosti zmáčknout včas tlačítko, aby postava unikla zubaté dámě s kosou. Nuda. Dalším prvkem jsou rozhodnutí, které musí hráč učinit k posunutí děje. Jde však pouze o klamavý trik, jehož cílem je navodit pocity závažnosti, odpovědnosti, sounáležitosti s postavou. Ve skutečnosti jde pouze o maličké kličky v příběhu. Na Hlavní děj nemají prakticky žádný vliv. A to je škoda.

Vzhledem k těmto skutečnostem se musím ptát, jestli jde stále o hru. Ponechám stranou fakt, že se podobné tituly skvěle prodávají. Vývojáři kouskují příběh na krátké epizody, čímž se film mění na seriál. Tomu se přizpůsobuje styl vyprávění, kdy na konci každé epizody zákonitě čeká šokující claffhanger, po němž se v kebulích napjatých hráčů probouzejí otázky. Otázky, na které si musí odpovědět koupí další epizody. Ovšem každá další epizoda vysaje z jejich kreditek nemalý peníz. Vývojářské studio tak ve finále od zákazníka vyžebrá daleko větší částku, než jakou by se odvážilo požadovat najednou za kompletní hru. Vyčůránci!

A já se ptám: proč bychom si měli kupovat hru (resp. film) za tyhle nekřesťanské peníze? Proč si celý příběh nepustit v klidu na youtubu? Třeba místo nějaké céčkové komedie, která už týdny žadoní o naší pozornost, ale my nejsme s to si jí pustit, protože oprávněně pochybujeme o jejích kvalitách (např. pokračování Policajta ze sámošky – nepouštět, smazat!). Když si místo toho pustíte The Wolf Among Us, uděláte mnohem líp. Tato kvalitní adaptace komiksové předlohy nabízí skvělý zážitek, prostor k zamyšlení a úctyhodné akční pasáže. Jako film super. Jako hra? Výsměch všem hráčům.

Epizodičnost je charakteristická také pro adventuru Life Is Strange. Taktéž sází na filmový zážitek, ale dostatečně ho doplňuje dalšími mechanismy (cestování v čase, volný pohyb). Tvůrcům se povedlo nastavit hranice mezi filmem a hrou, výsledkem čehož je skvělý interaktivní zážitek. Rozsekanost příběhu do několika epizod ale přes srdce nepřenesu.

Epizodičnost hraje tvůrcům do karet také v dalším ohledu. Média věnují pozornost každé epizodě zvlášť, a to i přesto, že jsou jednotlivé díly kvalitativně téměř totožné (příběh, technické zpracování apod.). Mozky potencionálních zákazníků jsou tak v průběhu vypouštění dalších epizod neustále masírovány, což samozřejmě podporuje prodeje hry. Je to výhoda oproti všem ostatním hrám, které upadnou v zapomnění, pokud propásnou svou jedinou šanci ohromit zákazníka v době svého vydání.

Některé hry si zkrátka nezaslouží být hrány.

Jakub Štěpánek

Na světě pobíhám přibližně 27 let. Už jako malý kluk jsem se nemohl odtrhnout od konzolí a počítačů. Hry mě stále nepřestávají fascinovat, nejraději mám open-world tituly a kooperativní akce.

WP-Backgrounds Lite by InoPlugs Web Design and Juwelier Schönmann 1010 Wien

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte ...

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Zavřít