Ohňostroj v národním parku

Ostře sledovaná nezávislá hra Firewatch je venku. Nedočkavci proběhli hrou svižným tempem za tři hodiny, pomalejší gurmáni, kteří si jí chtěli náležitě vychutnat, doběhli o dvě hodiny později. I já jsem se stal na chvíli hlídačem ve Wyomingských lesích. Jak tedy tato jednohubka dopadla? Stojí za to ochutnat?

Výrazně stylizovaná grafická stránka hry nabízí zajímavou atmosféru suchého léta uprostřed vyprahlých lesů. Výhled z útočiště ve strážní věži vám sice bradu nespustí a dech nezatají, svůj účel však malované prostředí plní. Pokud se nebudete bránit, hra vás velice snadno vtáhne do děje, na němž je celý zážitek postaven.

 

V národním parku je totiž chvílemi poměrně horko, a to nejen kvůli hořícím lesům. V kůži nesmělého hlídače budete muset přijít na kloub podivným událostem, které občas silně smrdí hřbitovem. Co hůř, jste na to úplně sami. Jediným parťákem v drsné divočině je několik mil vzdálená kolegyně, s níž můžete komunikovat pouze prostřednictvím vysílačky. Samota je v suchých lesích občas hodně nepříjemná.

 

 

Smutné je, že se slušně rozjetý příběh zlomí v něco zcela obyčejného. Zhruba v polovině dobrodružství mě hra hezky vystresovala. Vše naznačovalo, že se jedná o něco velkého, záhadného, šíleného a nepředstavitelného. Nakopnuté očekávání ale na konci střídá silné zklamání. Zdá se mi, že se závěr opravdu nepovedl. Podle mého mohli autoři závěr zpracovat ve stejném duchu, v jakém se odehrávala většina hry. Zřejmě se sami bláznivého mystična zalekli a zdivočelý příběhový požár raději rychle uhasili. Velká škoda.

 

Na hře mi také hodně vadilo pohybové nadání hlavního hrdiny. Bez lana totiž není schopen zdolat ani ta sebemenší převýšení. Jeho připosranost mě opravdu rozčilovala. Těchto pasáží je totiž ve hře spousta a rozhodně nejde o zábavné herní okamžiky. To samé platí pro nutnost zmáčknout tlačítko pokaždé, když se potřebujete dostat přes šutr nebo seskočit do průrvy ve skále. S tím souvisí poměrně omezený pohyb po mapě. Hned zkraje pocítíte neprůchodnost koridorů v podobě spadlých větví a neprostupného křoví.

 

 

Každopádně jde o zajímavý a především originální herní počin, který si vaší pozornost rozhodně zaslouží. Takže přátelé, bacha na děcka s rachejtlemi, ať vám ten park neshoří.

Jakub Štěpánek

Na světě pobíhám přibližně 27 let. Už jako malý kluk jsem se nemohl odtrhnout od konzolí a počítačů. Hry mě stále nepřestávají fascinovat, nejraději mám open-world tituly a kooperativní akce.

WP-Backgrounds Lite by InoPlugs Web Design and Juwelier Schönmann 1010 Wien

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte ...

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Zavřít