Ostrov plechových lovců #3

Chybí mi už jenom pár kamenů. Mohl bych se z téhle díry nakonec dostat. Poslední dva dny byly hodně divoký. Roboti se po ostrově pohybují ve skupinkách. Poté, co jsem jednoho z nich proměnil v cedník, si dávají pozor. A co hůř, běhají teď s nimi mechaničtí psi. Mám dojem, že jsem po kolena ve sračkách!

Ano, jsem na ostrově. Prošel jsem ho křížem krážem. S každým nalezeným kamenem se zvyšovala šance na cestu domů. Cítil jsem to. Věřil jsem tomu. Stal jsem se predátorem. Věděl jsem, kam se ukrýt a uměl jsem si poradit, když se mi ti parchanti připletli do cesty. A co víc, uměl jsem to udělat potichu.
 Mířil jsem na sever. Poslední neprozkoumaná oblast. Roboty se to v této části ostrova jenom hemžilo. Věděli to. Věděli, že mi už moc nechybí, báli se, že jim zdrhnu. Zasekl jsem se na mrtvém bodě. Skupiny byly příliš blízko u sebe. Kdybych se pokusil nenápadně proplížit kolem, všimli by si mě. Něco mě napadlo. Včera jsem našel mašinku. Dětskou hračku na baterky. S trochou štěstí by mohla dobře posloužit. Musel jsem to zkusit. Položil jsem hračku na zem a poslal jí směrem k robotům. Baterka byla v plné síle, mašinka jela jak parní lokomotiva. Jen co si jí roboti všimli, pustili se za ní. Až na jednoho. Sakra!

Nedalo se nic dělat, musel jsem to s ním skoncovat. Z batohu jsem odepnul těžkou sekeru a pomalu se plížil směrem k němu. Nevšiml si mě. Poslední dva kroky. Otočil se. Měl ale smůlu, byl jsem už příliš blízko. Vší silou jsem se rozmáchl. Než stačil něco udělat, sekera mu rozčísla hlavu. Trochu to zajiskřilo, nikdo si ale ničeho nevšiml. Mohl jsem jít dál.
 

Musím si pospíšit. Až roboti zjistí, že se ženou za dětskou hračkou, vrátí se zpátky. Jakmile spatří svého druha nehnutě ležet v trávě, půjdou po mě. Musím rychle najít poslední kámen a rychle vypadnout. Štěstí se na mě usmálo. V lesíku kousek přede mnou jsem zahlédl záření. Dva roboti. To zvládnu!

Musí to klapnout. Sekera je mi k ničemu, všimnou si mě, až k nim poběžím. Obejít je nemůžu, na to není čas. Nabil jsem revolver a pak i kulovnici. Čekal jsem, až se otočí k lesu. Jakmile se tak stalo, rozeběhl jsem se přímo k nim. Nečekal jsem, až se otočí zpět. Když jsem si byl jistý, že se trefím, vypálil jsem z kulovnice. Minul jsem. Roboti se otočili a opětovali palbu. Skočil jsem za kámen, který příhodně ležel kus ode mě. Kurva! Zmatkoval jsem. Snažil jsem se rychle přebít. Zvuky výstřelů se přibližovaly. Nabito. Počkal jsem si, až budou přebíjet. Vstal jsem. Bez dlouhého míření jsem robotovi vlevo prostřelil hlavu, což ho poslalo k zemi. Než jsem se ale stihl znova schovat, trefil mě druhý do ramene. Ta bolest mě ochromila ruku. Řval jsem jak podsvinče. Na poslední chvíli jsem se vzpamatoval. Levačka sevřela revolver. Teď nebo nikdy! Vymrštil jsem se na nohy a pětkrát vystřelil na robota.

S kamenem v batohu jsem pospíchal k obelisku. Hodně jsem krvácel, na obvazy však nebyl čas. Zvládnu to! ZVLÁDNU TO! Za mnou štěkali psi. Skřípot plechových mord se neúprosně blížil. Strach mě hnal kupředu. Nade mnou v balónu řvalo poplašné zařízení, ze všech stran se sbíhali roboti. Plechový svině, mě nedostanete! Ještě jsem přidal. Stihl jsem to. Vložil jsem kámen do obelisku. Celý se rozzářil. Ale nic se nestalo. Psi se blížili. Posledních padesát metrů. Obelisk trefila střela, další prošla mým kolenem. Beznaděj. Klesl jsem na zem, čekaje na ostré zuby zběsilých čoklů. Naposledy jsem pomyslel na Mary.

 V tu ránu se svět zatočil. Obsah mého žaludku se dral ven na svět. Dopadl jsem kamsi na chodník. Stále jsem silně krvácel. Někdo si položil mou hlavu do klína. Cítím povědomou vůni. Vanilka. Mary? Byla to ona! Zvládl jsem to!

Hra: Sir, You Are Being Hunted

Jakub Štěpánek

Na světě pobíhám přibližně 27 let. Už jako malý kluk jsem se nemohl odtrhnout od konzolí a počítačů. Hry mě stále nepřestávají fascinovat, nejraději mám open-world tituly a kooperativní akce.

WP-Backgrounds Lite by InoPlugs Web Design and Juwelier Schönmann 1010 Wien

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte ...

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Zavřít