The Solus Project

Science fiction je žánr, který umí pracovat s detailními technickými fakty a kombinovat je s mysteriózními domněnkami tak, že často kreslí vizi děsivé budoucnosti. Jedná se o oblast, která silně pronikla do herního průmyslu a ovlivnila nejednoho hráče. Činí plodnou půdu nabízející všem vývojářům popustit uzdu své fantazie. Pokud si dovolíme v této kategorii udělat nějaké rozdělení, tak můžeme na jedné straně mluvit o sci-fi zaměřené na konverzační drama, spousty postav, světů a zápletek jako například gigantický svět Star Wars či Stra Trek a na druhém straně pomyslného spektra mluvit o dramatu izolačním přesahujícím do vod hororů jako dnes již kultovní Vetřelec nebo novodobější Moon. Zde na konci předcházející věty se z hybridní mutace filmů, s trochou nadsázky, rodí základ pro The Solus Project.

Když jsem zhruba před půl rokem viděl první leťs play z tehdy ještě nedodělané verze hry, nenapadlo mě, jak moc jí v budoucnu propadnu. Záběry z hraní na mne působily jako ryzí izolační, průzkumný, adventurní survive titul. Hlavou mi bleskla vzpomínka na dnes již historickou hru Argo Adventure na můj MacOs. Hlubší ponoření do originálního světa cizí planety ovšem odkryl další silné stránky této hry.

V rámci expedice za účelem záchrany lidské rasy je vaším úkolem najít obyvatelnou, pro život vyhovující, planetu. Když se vlivem „nehody“ zřítíte v modulu na povrch neznámého světa a poprvé spatříte skaliska a nekonečné obzory místní krajiny, dobrodružství začíná. Mobilní počítač ve vaší ruce je nezbytným zařízením, které uvede hráče do základních mechanismů. Musíte pít, jíst, spát, udržovat přijatelnou tělesnou teplotu, přemýšlet, nebát se a přežít. Mimo základní lidské potřeby jste vycvičený astronaut, který musí plnit svou misi. Není toho málo a brzy pochopíte, že bez jisté míry koordinace herních mechanismů se těžko hraje. Inventář je zprvu menší, časem se rozrůstá, nicméně vždy je rozhodující, zda si necháte při sobě to či ono. Předměty se dají kombinovat a hned pochopíte, že si musíte něčím svítit, když jste ve tmě, něčím např. rozbourat zeď, či aktivovat nějaký ovládací mechanismus. Ideálním stavem před pokračováním ve hře je mít zásobu vody, jídla, světla, tepla (když jste v chladu) a zimy (když naopak nastanou vysoké teploty).

solus poc

Jedním z velmi propracovaných systémů je právě to zrádné počasí. Hra pracuje s velkými, až nelidskými výkyvy teplot, nebezpečnými přírodními živly a často je největším nepřítelem právě okolní prostředí. Je-li vám příliš horko nebo zima, nemůžete spát. Nedostatek spánku způsobuje kolaps a smrt, v lepším případě prochladnete nebo se přehřejete. Procházka noční krajinou při – 30°C není dobrý nápad. Bouřka šlehající blesky s matematickou přesností v pravidelných intervalech do vašeho těla, rovněž výletu podél pobřeží místního oceánu nepřidá. Vznikají tak situace, kdy musíte přemýšlet a průzkum pečlivě naplánovat na přívětivou denní dobu.

Hra nabízí možnosti nastavení obtížnosti s tím, že pokud toužíte o boj o holý život, máte možnost, pokud chcete jen výzvu s dostatečným prostorem pro nasátí příběhu, volte střední obtížnost, jako já. Vezmu-li v potaz předchozí řádky, máme tu titul nabízející sofistikovaný systém přežití astronauta na cizí planetě. Skvělý základ pro vložení hlavní esence.

Přidejme tedy hutný příběh. Jestli se něčeho vývojáři rozhodně nebáli, tak je to právě popustit uzdu své fantazie a nedržet se v rámci dějové linie zkrátka. Něco podobného by mě rozhodně neurazilo v knižní nebo filmové podobě (nebrat prosím doslovně viz katastrofa filmů podle herních předloh). Příběh se krásně nabaluje jako sněhová koule a s přibývajícími hodinami hraní houstne ruku v ruce s krví ve vašich žilách. To on je tím hlavním hnacím motorem, který donutí dohrát. Titul od února vycházel po částech, řekněme epizodách, což bylo dané vývojem a zároveň zpětnou vazbou hráčů, se kterou vývojáři pracovali. Naštěstí je v současné době vše v jednom balíku bez nepříjemně příjemných Cliffhangerů na koncích epizod.

Zprvu se jedná o procházku růžovým sadem, kdy se kocháte místní florou, zlehka čtete deníky vaší posádky rozeseté poblíž trosek dopadnuvších na planetu, než pochopíte, že musíte pod povrch. Dějová linka totiž nabírá spád právě v momentě, kdy se doslova prohrabáváte níže a níže k jádru planety a pudla. Opravdu nerad bych prozrazoval cokoliv z příběhu, protože jeho konstrukce dělá titul jedinečným. Velmi vágně řečeno je vaše izolace brzy narušena logickým faktem, že nejste úplně sami a vývojáři pomocí roztroušených textů provázejících hráče lineárními cestičkami děje, vypráví a rozvíjí v pozadí příběh, který neskutečným způsobem graduje a nenechává prostor přestat hrát. Již zmíněná přímočarost hlavní linky je doplněna volností v bádání okolním světem. Hra je jasně stavěna na lineárním postupu daném vývojáři s možností otevřeného světa k průzkumu, což je příjemná kombinace. Děj sdružuje obecné sci-fi teze s prvky, které silně koketují se základními myšlenkami slavného záhadologa Dänikena, což mě přišlo velmi osvěžující. Pokud Vám tato science fiction vlna vyhovuje, budete si rozhodně chrochtat blahem. Ponořeni v hloubání po příběhové linii, bude pod vaší taktovkou atmosféra houstnout a houstnout, až se bude moci krájet rukou pokrytou husí kůží. Stojím si zatím, že od určitého momentu máme před sebou nefalšovaný horor, který si nebere servítky a brnká na nervy ponurý strašidelný pochod. V rozsáhlých podzemních komplexech Vás čas od času čeká nějaký zajímavý puzzle, který často tkví v logickém uvažování. Více než přemýšlet nad problémem z pohledu hry, se vyplácí uvědomit řešení z pohledu reálné skutečnosti ala „Jak bych se zachoval jako člověk a ne jako hráč“. Takové mechanismy dělají titul specifický. The Solus Project není AAA produkce a je to cítit v drobnostech, které jasně poukazují, kam byl investován čas.

alien

Absence tříáčkového puncu mohou hnidopichové nalézat v grafickém kabátku, nicméně já bych si to nedovolil. Objektivně vzato je logické, že grafická stránka bude osekaná o high-edn efekty současnosti. Zbytek je umělecké dílo. Estetická stránka je fascinující. Pokud budeme smekat klobouk před level designem a modelací přírodních krás okolního světa, věřte, že to co se skrývá pod ním, vyráží zprudka váš herní dech. Propracované komplexy nacházející se pod povrchem jsou vymodelované s takovou péčí, že nelze než obdivovat jejich autory. Vzhledem k tomu, že se opravdu nachodíte, je obdivuhodné, že nedošlo k žádné repetitivně laděné lokaci. Rozmanitost, osobitost, originalita jsou synonyma grafického podání hry. Když už si myslíte, že vás nic nepřekvapí, dostanete další oku lahodící porci šťavnatého level designu.

Ruku v ruce s estetikou okolí vám potírá medem ušní bubínky velmi dobře laděná scénická hudba. Kdybychom poslouchali soundtrack čistě nezávisle mimo hru, věděli bychom díky jeho tónům a stylu, že se jedná o sci-fi. Společně s ním titul obecně dobře pracuje se zvukovými efekty, dokreslující onen šimravý pocit z uměleckého díla.

Spojitost mezi vizuální a audio stránkou dává všemu nezapomenutelnou atmosféru, která je zkrátka specifická. Chvílemi máte pocit, že sledujete nějaké kultovní science fiction z let minulých. Retro pocit na mě zlehounka dýchal celou hrou v tom nejlepším slova smyslu.

Rád bych vyzdvihl, že je The Solus Project k dispozici s kvalitním českým překladem, což je vzhledem k množství podstatného textu, velmi důležité. Zde nelze opomenout, že za hrou stojí mimo jiné české studio Grip Games.

HighresScreenshot00060

Závěrem zmíním dvě věci, které nechci přímo označovat za zklamání, nicméně trochu mě v tom obrovském množství superlativů zamrzely. První je moment, kdy ve hře k postupu dál zkrátka něco potřebujete. Řekněme, že jste těsně před koncem a návrat hrou (a hledání oné věci) je několikahodinová lopota s udržením životních funkcí. A tak přijde na řadu cheat, což mě nepotěšilo. Je to sice důkazem, že vývojáři umí s hráčem velmi intenzivně vytírat podlahu, nicméně i chvíle, která dokáže odradit. Druhá zmínka bude o samotném konci. Pokud jsem pěl ódy na skvěle vyprávěný příběh, který se ladně nabaluje jako sněhová koule a notně houstne, tak konec je jen letmé pohlazení vývojářů a opona se uzavře. Myslím, že hra by si zasloužila o nějakou tu minutku delší a vysvětlení příznivější závěr.

Pokud jste milovníci inteligentního sci-fi, hltáte s otevřenou náručí dávky mysteriózního vesmíru a rádi ve hrách žijete na hraně, navštivte neprodleně Steam. Pod označení „The Solus Project“ naleznete dlouhé hodiny něčeho, čemuž jste zatím přihlíželi ve vašich oblíbených filmech a teď si to můžete prožít na vlastní virtuální kůži. Boj o záchranu lidské rasy začíná…

Lukáš Horský

Hraní her je mým koníčkem od útlého věku. Narodil jsem se v roce 1983 a od čistě spotřebitelského zájmu jsem postupem času pronikl do vyšších sfér herního průmyslu a začal se o něj zajímat optikou širšího záběru. Baví mě své myšlenky a teze přenášet do textové podoby.

WP-Backgrounds Lite by InoPlugs Web Design and Juwelier Schönmann 1010 Wien

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte ...

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Zavřít