Horizon: Zero Dawn

Malá zrzavá holčička se potácí krajinou, objevuje veškeré robotické kreatury, které prohledávají lokální oblast, když v tom najednou upadá do propasti, kde začíná jedno veliké dobrodružství. Dobrodružství, které Vám uzme obrovskou porci času. Bude to stát za to? Pojďme se na to společně podívat.

Alloy, střílej robotům do určitých míst!

Horizon: Zero Dawn. Exkluzivní hra pro PlayStation 4, kterou mají na svědomí lidé z Guerilla Games. Guerilla Games se zapsali do srdcích hráčů především sérií Killzone, která je také exkluzivní pro konzole od Sony. Panovaly obavy, jak asi může dopadnout hra s otevřeným světem od lidí, kteří se specializují na střílečky? Jak to asi jen může dopadnout? Nuže, odpověď už nyní znám. Nedopadlo to vůbec špatně, ba naopak. Bez nějakých drobných výtek se to ovšem neobešlo.

Skákám, střílím, vyrábím, sbírám

Pojďme si to říci úplně na rovinu, nemá cenu si nic namlouvat. Horizon je v zásadě úplně standardní hra s otevřeným světem, která alespoň v mých očích nikterak nevybočuje z řad ostatních titulů ze stejného žánru. Dostanete před sebe pořádně obrovskou herní mapu, zajímavé prostředí, zábavné souboje s robotickými potvorami, nezajímavý příběh a neskutečně nudné souboje s lidmi. Kupodivu jsem si nejvíc užil vyzobávání veškerých sběratelských předmětů než plnění hlavních nebo vedlejších misí. Veškerá náplň vedlejších questů spočívá v tom, že někoho hledáte a používáte mechaniku, která je na chlup okopírovaná z her jako Zaklínač či ze série Batman. Opravdu, příběhy, které hra nabídne, mě vůbec nezaujaly.

Mapa je krásná, sbírání je zábavné

Rád bych se rozepsal o složce, která mě zaujala nejvíce. Paradoxně je to ono sbírání sběratelských předmětů, které tak často kritizujeme ve hrách od Ubisoftu. Důvod, proč mě tato činnost tak bavila, je v zásadě jednoduchý. U každé věci, kterou seberete, objevíte pozůstatky civilizace, která herní prostředí obývala daleko před Vámi. Takzvané Vantage pointy, které Vám poodhalí majestátní výhled do tehdejší architektury, pokud budete sbírat takzvané Ancient Vessels, tak objevíte předměty, které se dříve využívaly. A objevíte je opravdu v zachovalé formě. Zkrátka a dobře, neobjevujete pírka ze série Assassin’s Creed. Doporučuji ale sbírání dávkovat, protože já to udělal tak, že jsem všechno vysbíral v půlce příběhu a potom mi nic kromě příběhu nezbylo. Nepopírám, že tohle není úplně nejlepší způsob, jak hrát hru s otevřeným světem, ale mám pocit, že i kdybych si vše dávkoval, tak by to stejně nezměnilo nic na tom, že mě příběh zkrátka nezaujal.

Přepínej zbraně, jinak zahyneš!

Rád bych se ještě na moment zastavil u soubojového systému. Dámy a pánové, boj s robotickými potvorami je neskutečně zábavný, oproti souboji s nepřáteli lidského původu, kteří jsou asi stejně inteligentní, jako příznivci nacismu. Ale zpátky k robotům. Postupem hry naleznete robotické ptáky, kteří Vám zatopí stejně tak, jako hodiny matematiky na střední škole, robotické krokodýly, kteří chrlí ledový opar, který zchladí i toho největšího cholerika, potkáte i roboty, které si můžete osedlat a brázdit s nimi světa kraj. Design jednotlivých potvor je skutečně parádní, ale co teprve boj s nimi? Páni, ten ale je! Pomocí Focusu, což je jedna taková věc, pomocí které vidí hlavní hrdinka více než ostatní, se Vám na potvoře ukáží jednotlivá místa slabin. Na každou slabinu platí jiný typ šípů. Proto se vyplatí používat výbušný, elektrický a vůbec všechny ostatní druhy šípů. Můžete dokonce spoutat potvory takzvaným Ropecasterem, který je dočasně zpomalí. Větší potvory ho ale v mžiku roztrhnou a pokud zrovna připevníte robotického ptáka, tak máte po ptákách. Doslova.

Jak to celé jenom zakončit?

Rozhodně nechci, aby to vyznělo tak, že jsem byl ze hry naprosto zklamaný, to určitě ne. Koneckonců mám platinovou trofej. Jenom jsem dostal naprosto obyčejnou hru v hezkém otevřeném světě, nic víc. Recenze po vydání mluvily jako o brilantní hře, která je téměř bez chyby. Já tento názor nesdílím. Od toho ale recenze jsou. Každý má na hru jiný názor. Určitě si Horizon zahrajte. V mých očích nejde o žádný propadák, ale také o žádný zázrak. Lovení robotů zdar!

Hodnocení: 3/5 

Dominik Nečesánek

Ahoj, jsem videoherní zapálenec a žiju tím prakticky odmala. Nejraději hraju sportovní hry, hlavně fotbaly.

WP-Backgrounds Lite by InoPlugs Web Design and Juwelier Schönmann 1010 Wien

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte ...

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Zavřít