První dojmy z Kingdom Come: Deliverence

Už asi dva dny nemůžu pořádně spát. Proč? Protože konečně vychází jedna z největších a nejambcióznějších českých her. Když jsem se včera po práci zhruba v deset hodin večer konečně dostal domů, hra se na mě vyzývavě dívala ze steam knihovny. V ten moment mi bylo jasné, že u počítače vytuhnu až do rána.

Musím říct, že i přes únavu z práce jsem si okamžiky před spuštěním hry krásně vychutnával. Ve vzduchu zkrátka viselo něco velkého a silného, očekávání ve mě běsnilo jako v kumánovi při nájezdu na českou vesnici. Sprcha, silné kafe a hurá do středověku. V krátkém článku se pokusím stručně shrnout čerstvé dojmy ze hry.

První krůčky

Ppoprvé mi klesla brada během intra. Orchestrální podkres parádně nastavuje atmosféru pro nové dobrodružství a hra se hned z počátku pěkně blýskne nádherným prostředím. Začátek se odehrává ve Skalici, důvěrně známe z bety. Dovedu si představit, že má většina fanoušků hry tuto vesnici prošlapanou křížem krážem.

Doufal jsem, že se děj rychle posune na jiné místo. To se naštěstí splnilo. Během prvního hraní jsem se dostal až na Talmberk. První questy jsou vyloženě tutoriálové, ale zároveň příjemnou formou uvedou do děje. Prvních pár hodin mě děj hodně tahal za ruku, moc dobře jsem si uvědomoval, že jsem přesně tam, kde mě autoři hry chtějí mít. Z Talmberku jsem si to namířil za další questovou značkou, cestou jsem si chtěl prohlédnou okolní lesy. Z čista jasna ale přišel střih a já se posunul o pár kilometrů blíž ke questu. Raději bych si tam došel sám, ale proč ne. Alespoň to má nějaké tempo. Lesy nikam neutečou.

Dostal jsem se také do několika potyček, zatím většinou jeden na jednoho. Za mě je souboják úplně v pořádku. Kdo chce, může si v boji hrát, časovat útoky, kombinovat údery, vyčkávat. Kdo nechce, s trochou štěstí pohodlně zmydlí protivníka, aniž by musel nad jednotlivými úkony dlouze přemýšlet. Časem se navíc dle mého názoru vlije systém boje do hráčovy krve a vše bude přirozenější.

Hra nebo film?

Po první cutscéně je jasné, že KCD bude zároveň tak trochu filmový zážitek. Byl jsem hodně ospalý, tak mě berte s rezervou, ale zdálo se mi, že jsem první předěl sledoval alespoň dvacet minut. A byla to parádní podívaná. Stejně jako otec hlavního hrdiny odvedli animátoři mistrovskou práci, člověk během filmečků ani nedutá. Paráda!

Ingame předěly pak trochu trpí svým provedením. Když někoho oslovíte, rozhovor se přepne do jiné perspektivy. Sice to hra zvládne za krátký časový úsek, i tak se tím trochu zpomaluje tempo hry. Další věc, které jsem si všiml, je lipsync a chybějící emoce a výrazy v obličejích NPC, s nimiž mluvíte. Pokud se postava zároveň objevuje v cinematic cutscéně, je zde vidět poměrně velký kontrast.

Zpátky na stromy

Nejvíc mi zrak přecházel z přírody. Lesy jsou všude kolem, jen se do nich rozeběhnout. Ze hry dýchá ráz české krajiny. Je to prostě radost. Hra vypadá dobře i na střední detaily. V tomto nastavení přináší stále parádní zážitek.

Nesmím zapomenout ani na města/vesnice/hrady. Jejich zpracování nemá chybu. Navíc působí velmi živým dojmem. Každý má něco na práci, každý má nějaké starosti. Funguje to skvěle i bez těch draků. Atmosféra je pohlcující. Ve tři hodiny ráno mi už slušně padala hlava, připadal jsem si jako slepice zobající zrní z klávesnice. I tak jsem zvažoval, jestli si nedám ještě hodinku bezcílného běhání v po světě. Pokud ve mě hra dovede probudit podobné pocity, jde o záruku jisté kvality.

Festival bugů

Co mě na hře nepříjemně překvapuje je technický stav. Jednak jde o maličkosti, které s radostí odpustím. Třeba má milá šenkýřka se mi po rozhovoru v hospodě roztočila jak vrtulník. Prý že jsem do ní strčil. Lhářka ulhaná. Kluci, kteří se mnou dali přes držku pánovi z německých zemí, se poté, co utekli přesile, pustili do série velmi podivných animací, které na sebe vůbec, ale vůbec nenavazovaly. To je snad pořád v normě. Problikávající stíny, prolínání objektů, to se stává. Ale ten kolísající frame rate je doslova peklo.

Někdy to vypadá, jako kdyby měla hra trému z toho, co bude následovat. Typicky jde o vypjaté situace, kdy se na jednom místě nahromadí hodně NPC čumilů. Tehdy padají snímky na hodnotu kolem desíti až patnácti za sekundu. V tu chvíli je tedy hra téměř nehratelná. Snížení grafiky nepomáhá, stejný problém. To samé se automaticky stává v interiérech. Po čase se ale hra zase slušně rozběhne alespoň na těch dvacet pět až třicet snímků. Je to velká škoda.

Slovo závěrem

Až na tu mizernou optimalizaci to zatím vypadá na bombastické středověké dobrodružství. Nevím, jestli autoři chystají další patche, rozhodně by hře prospěly, aby zbytečně nekazila jinak skvělý zážitek. První dojmy tedy rozhodně pozitivní! Recenzi se budeme snažit sepsat co nejdříve, o víkendu sledujte HIDEOUT, který tantokrát budeme celý věnovat tomuto českému klenotu.

 

Jakub Štěpánek

Na světě pobíhám přibližně 28 let. Už jako malý kluk jsem se nemohl odtrhnout od konzolí a počítačů. Hry mě stále nepřestávají fascinovat, nejraději mám open-world tituly a kooperativní akce.

3 thoughts on “První dojmy z Kingdom Come: Deliverence

  • 13.2.2018 at 22:59
    Permalink

    Ahoj! Tak jsem s přestávkami nořil své hráčské ego do dlouho očekávané herní pecky, abych si uvědomil, že jsou hry, které milujete a nenávidíte zároveň. Pohltil mě pribeh, grafika, prostredi…nicméně jsou momenty, kdy bych hru vystrelil na měsíc kvůli bugum a podivným herním mechanismům …pozitivní přetrvává a dnes jsem skončil s pocitem, že se těším až se opět ponořím do světa českého virtuálního středověku…tohle bude ještě oříšek, ale věřím že ho rozlouskneme!!😁

  • 14.2.2018 at 11:47
    Permalink

    Je to tak, taky jsem z toho byl rozpolcený 😀 Podivné mechanismy – myslíš třeba nutnost vychlastat pálenku, aby se ti uložila hra? 😀 No není se čemu divit, jsme národ alkoholiků 😀

  • 15.2.2018 at 9:22
    Permalink

    Tak mám odehráno 8 hodin. Pozitivní dojmy přetrvávají a čím dál tím víc zjišťuji, že mě baví hlavní dějová linka a u těch vedlejších vždy vykysnu a zacyklím se, takže mě to začne štvát. Ta hra je prostě jiná než ostatní, ale fandím jí!;-)

WP-Backgrounds Lite by InoPlugs Web Design and Juwelier Schönmann 1010 Wien

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte ...

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Zavřít