NFS Payback po letech

Poslední dobou se mi hodně změnil herní apetit. Defakto jsem nezapl nic jiného, než grand strategie od paradoxu. S o to větší chutí jsem možná zapnul PS4 a v rámci EA Access jsem si stáhl NFS Payback.

Nevím co jsem vlastně čekal. Respektive co jsem si sliboval že mi to přinese za herní zážitek. Takhle s odstupem vlastně i ten příběh hodnotím celkem pozitivně. Jasně, je to přehnané, stupidní a ty postavy jsou mizerné. Ale co bych vlastně chtěl od závodní hry. Asi nic víc. Stačí mi to.
Jízdní model je nelogická arkáda. To co v EA provedli už nějaký ten díl s ruční brzdou, kapitola sama o sobě. Ale když se to trochu dostane pod kůži, je to i zábava a dá se doslova létat po městských uličkách i rozlehlou krajinou. ostatně svět mi přijde velký tak akorát, i rozloha jednotlivých biomů.

Takže pořád se vlastně bavím. Závod za závodem, sem tam hledání nějakých tich dílů vzácných kousků. Tak kde je problém? Naprosto DEBILNÍ systém tuningu! To kdo vymyslel. Sbírání kartiček. Kdybych alespoň dostal do ruky nějaký skutečný kus hardwaru, ale doprčic! Co je to za úchylárnu, abych si díky kartičce zlepši „Air Time“? A ta zhovadilost, když si můžu vylosovat novou lepší kartičku jako někde na bednách? Pak ať se nikdo v EA nediví, že jsou poslední roky jenom pro smích.
Škoda že jedna fičura ve hře de facto zabíjí celkový dojem, podle mě z dobré závodní arkády.

Marek Beer

Hraní mě provází celý život. Nejdřív jsem hrál jenom hry, později jsem začal hrát volejbal. Jednou jsme si i hráli s manželkou a dneska si hraji se synkem.

WP-Backgrounds Lite by InoPlugs Web Design and Juwelier Schönmann 1010 Wien

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte ...

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Zavřít